U14 - Rozhovor s trenérem o soustředění a plánovaném "výletu" do Slezských krajů

07.09.2010 21:34

            Tým U14 má před kvalifikací do Žákovské ligy. Hraje se na horké ostravsko – příborské půdě a jen vítěz skupiny získá přímý postup. Další týmy v tabulce čeká následující víkend ještě dodatečná baráž. Změna pravidel ve formě nasazení jednoho hráče jen ve dvou z prvních tří čtvrtin se nám díky úzkému kádru zrovna moc nehodí.

Byl jsem požádán, abych vyzpovídal trenéra U14 Petra Ulrycha ohledně přípravy tohoto týmu. Tady jsou mé otázky a trenérovy odpovědi: 

Petře, jak jste na začátku přípravného období poznal své hráče? Byla na nich vidět nějaká individuální příprava? Jako divák jsem viděl dva zápasy a zdálo se mi, že si Kryštof Chaloupka zlepšil driblink, ale jinak se zlepšil ve všech směrech hlavně Jakub Koula – přestal zahazovat nesmyslné trojky metr za čarou a snaží se najíždět a dostávat až do koše – na jeho hře to je vidět i bodově. Jak individuální přípravu hráčů vidíte vy?

Myslím, že v tomto věku hráči ještě letní individuální přípravě moc váhu nedávají. Kluci od trenérů žádný individuální plán nedostali. Určitě si po sezóně chtěli především odpočinout a možná se věnovali spíš jiným sportům, na které v sezóně není čas. Nejvíce překvapen jsem byl z chutě kluků trénovat. Někteří kluci se účastnili letních basketbalových kempů, nebo si sami v létě zasportovali a je to na nich velmi znát.   

Jak vypadá fyzická připravenost hráčů týmu U14? Zvládnou hráči mix náročné obrany a rychlého protiútoku?

Podle mého názoru je fyzická připravenost největším problémem proč nehrajeme basketbal takový, jaký chceme. Bohužel tvrdá fyzická příprava je velmi náročná a také velmi nepopulární. Zvažujeme ovšem, že bychom se během sezóny dlouhodobě starali především o rychlostní a dynamické schopnosti hráčů a věnovali tomu například jeden trénink týdně. 

 Trochu nepříjemná otázka – asi všem fanouškům se zdála příprava poněkud nedostatečná – soustředění v Klatovech bylo vlastně jen dvoudenní, protože potom následoval turnaj. Sám si ze svých žákovsko – dorosteneckých let vzpomínám na dvoutýdenní soustředění a čtyřfázový trénink + ještě 100 šestek ve volném čase. Po poledním klidu mi nohy ztvrdly tak, že jsem nebyl schopen prvních pár kroků ze schodů jít bez držení se zábradlí. V tom světle mi připadá, že týmová příprava byla krátká a nemohlo se pořádně zapracovat na fyzičce a na zautomatizování presu nebo RP. Co vy na to?

Otázka vůbec není nepříjemná a moc rád na ni odpovím. Přípravu velmi ovlivnil hlavně fakt brzkého startu soutěže. Na přípravu i se zápasy a regenerací po soustředění byly dohromady 4 týdny. Je to trochu rozdíl od soustředění dorostenců, kteří mají do prvních zápasů 8 týdnů. V tomto krátkém období nebylo naším cílem hráče zničit. Nebyl by pak čas na zotavení a do nejdůležitějších bojů v kvalifikaci bychom nastupovali nepřipraveni. Z těchto důvodů jsme se snažili spíš o menší porci intenzivních tréninků. Snažili jsme se zapracovat na individuálních činnostech a trochu změnit náš herní projev. Příprava byla spíš takový návrat do basketbalu a nejvíc práce nás čeká spíš během sezóny. Chtěl bych také poděkovat hráčům, že jsme spolu do přípravy naskočili o týden dříve než v minulém roce. 

Naopak v závěru přípravy se náš tým zúčastnil turnajů v Klatovech a na USK. Byl to náročný blok deseti zápasů v pěti dnech. Postupně ale ze zdravotních důvodů ze sestavy vypadli, nebo byli herně omezeni, asi čtyři ze šesti nejlepších hráčů. Jak je na tom teď váš tým zdravotně? Pokud nechcete radit soupeři, nemusíte být konkrétní, ale – nebudou nás omezovat zdravotní handicapy?

Delší herní blok byl zvolen především proto, že hráči se s přibývající únavou spíše donutí do zápasu než do náročného tréninku. Opravdu velká porce zápasu v krátkém čase nás myslím dobře připravila jednak po herní stránce, jednak po fyzické. Jedinou kaňkou byla, jak říkáte, zranění některých hráčů. Nešlo naštěstí o nic závažného. Kluci dostali 5dní volna a před kvalifikací budou všichni připraveni podat stoprocentní výkon.

V obou zmíněných turnajích Vás posílili tři hráči ročníku 96, kteří v Příboře samozřejmě hrát nemohou. Nebylo lepší do přípravy raději zapojit další hráče ročníků 98 a 99? Cituji vás: „na kvalifikaci vyrazí kompletní tým 10 hráčů“. Díky změně pravidel ale musí vždy nastoupit minimálně 8 hráčů. Jeden marod se nedoléčí, jeden hráč se zraní, další se vyfauluje a rázem dohráváme třetí čtvrtku ve čtyřech. Jste si vědom tohoto rizika?

Doplnění o starší hráče bylo především proto, aby si všichni pořádně zahráli. Zhruba 3-5hráčů ročníku 96 s námi budou trénovat i v sezóně a nastupovat budou společně v přeboru Prahy U16. Věřím, že toto rozhodnutí bude pro všechny přínosné. Do přípravy nebyla možnost zapojit další hráče ročníku 98 a 99 především proto, že nemají zatím dostatečnou kvalitu a tréninky mini-žáků jim zatím pomůžou více. Nezbývá nám nic jiného, než kvalifikaci zvládnout v tomto složení. Připomínám, že poslední čtvrtinu zápasu již mohou nastoupit všichni hráči. Věřím, že se hře ve 4 vyhneme.

Naše U14 mají letos zatím dost často problémy s fauly. Dva hráči snad s nejlepší fyzičkou dělají opakovaně dost naivní fauly. Další „expert“ se dokázal vyfaulovat už v první čtvrtině. Dobrý obránce samozřejmě nemůže končit zápas jen s jedním či dvěma fauly. Ale všeho moc už škodí. Jak řešíte čistou obranu průběžně? 

Problém s fauly je opravdu dlouhodobý. Po pravdě, neumíme zatím najít „zlatou střední cestu“. Minulou sezónu bylo faulů málo, teď zase moc. Někteří hráči se bojí soupeře dotknout, někteří se snaží zase být všude, nebo někde zapomenou ruce. Každopádně si myslím, že tento problém se dá vyřešit pouze zápasovou praxí.

Co vás v přípravě naštvalo a co naopak příjemně překvapilo? 

Největší problém je se soustředěním a přemýšlením hráčů. Někdy jsou kluci myšlenkami někde jinde. To nás nejvíce mrzí, protože si myslím, že my trenéři se snažíme, aby kluky basket bavil. Co mě naopak potěšilo, byla již zmiňovaná chuť do basketbalu. Příprava byla v podstatě o týden delší než minulý rok a během sezóny budeme mít o jeden trénink více, než minulý rok. Chuť kluků po úspěchu si nejvíce cením. 

Máte soupeře internetově prolustrované nebo je budete studovat až v Příboru? Víte, jak hraje spojený tým Příbora a Snakesu a jaké měl výsledky v přípravě? Nebo soupeři prostě budete chtít vnutit vlastní styl hry? 

My se zaprvé připravujeme na kvalifikaci jako na celek, ne jen na zápas s jedním soupeřem. Chceme se pokusit o tři výhry a to rozhodně není lehký úkol. Co se týče týmu domácích. Zkoušíme sehnat jeho výsledky z přípravy, ale zatím neúspěšně. Máme videa z jeho zápasů na festivalu mini-basketbalu. V tuhle chvíli si rozebíráme jejich hru a připravujeme sestřih pro hráče.

Loni jste měl na začátku sezóny dva tahouny, postupně tři, ale jen 3 – 4 opravdové střelce. Letos je opravdu velký tahoun zatím asi jen jeden, ale naopak máte asi 6 hráčů, kteří jsou schopni střílet nějaké větší body. Která situace se vám zdá být lepší?

Vždycky je lepší mít vyrovnanější tým, někdy i s menším počtem individualit. Pamatuji si situace z minulé sezóny, kdy soupeři stačilo se zaměřit na Fandu Jelínka a on to měl potom o dost těžší. Vždycky je pro soupeře těžší soustředit se na více hráčů. Navíc pokud v obraně zaspí jeden hráč, doplatí na to celý tým. Basketbal je kolektivní sport a náš tým není o jednom hráči. Každý hráč v týmu je potřebný.

Ještě se vrátím k našemu úzkému kádru. V sezóně to může být ještě mnohem horší. Někdo se zraní nebo odjede na hory, dovolenou, dva hráči onemocní a rázem hrajete ve čtyřech. Máte pro případný postup do ŽL vyhlédnuté nějaké posily – ať už v jiných klubech nebo u našich minižáků? Chcete minižáky motivovat tím, že nějaké adepty jmenujete?

Problém s nedostatkem hráčů je dlouhodobý a není to jen náš problém. Obecně si myslím, že menší města s tímto mají ještě větší problémy. Klukům už jsme řekli, že pokud mají chuť po úspěchu, musí také basketbalu něco obětovat. Můj názor je, že pokud hráč není na dostatečné úrovni, aby s námi trénoval a byl týmu prospěšný, nemůže se k nám přidat. Prozatím žádné posily vyhlídnuté nemáme. Budeme ale sledovat kategorii mini-žáků a nadějní hráči dostanou příležitost.

            Petře, díky za rozhovor! Rád bych se zeptal třeba i na taktiku do kvalifikace, ale to necháme asi spíš až na její vyhodnocení. Za všechny příznivce přeji do kvalifikace hodně štěstí, trenérům dobrý coaching a hráčům pevnou ruku a hlavně odhodlání.

 

Autor: Robert Chaloupka
a Martin Schmiedt

 

Zpět

Kontakt

Jan Kefurt

734 322 393

HLAVNÍ PARTNEŘI

 

PARTNEŘI

SPOLUPRACUJEME

© 2016

Vytvořeno službou Webnode