PHILADELPHIA CAMP - ROZHOVOR Jak se Fanda Jelínek učil nejen basketbal

07.09.2010 11:51

 

            Fando, ty jsi byl prvním, který zaregistroval při odbavení v Ruzyni nějaké problémy. Jaký jsi měl pocit – že se to nějak vyřeší, nebo jsi se s Amerikou pomalu loučil?

            Bál jsem se, že neodletíme, ale pořád jsem věřil, že to dobře dopadne. V nejhorším případě se opět vrátím k babičce.

Pro tebe to byl zatím nejdelší výlet mimo domov. Jak jsi prožíval devítihodinový let? Byl servis v letadle dostatečný?

Let mi nedělal problém, hrál jsem hry, spal a četl. Pro mě byl servis dostatečný.

            V loňských U14 jsi byl expertem ve hře jedenhttp://cms.sokolvysehrad.webnode.cz/news/philadelphia-camp-rozhovor-jak-se-fanda-jelinek-ucil-ne-jen-basketbal/ na jednoho, najížděl jsi, když týmu už nic jiného nešlo, měl jsi díky tomu nejvíce odházených šestek v soutěži. Jak ti šla hra jeden na jednoho proti Američanům, pro které je to základ basketbalu?

Bylo to těžší než tady u nás, ale když byla soutěž 1 na 1, tak mi to docela šlo, až na pár výjimek.

Kryštof říkal, že ti párkrát musel překládat. Co angličtina – zlepšil jsi se v ní trochu, bude na nejbližším vysvědčení jednička?

Jelikož to byla moje první zkušenost s angličtinou v praxi, jinak se jí učím pouze na ZŠ, tak jsem si raději ověřoval, zda rozumím správně. V angličtině jsem se určitě zlepšil, ale nevím, jestli to bude stačit na jedničku.

První týden ti trenér doporučoval méně střílet a více najíždět, druhý týden – mezi staršími hráči – se pokyn obrátil na méně nájezdů a více střelby. Zvládnul jsi oboje?

Lépe mi to šlo ten první týden, kdy jsem měl více najíždět, ale i další týden to nebylo špatné.

            Při sobotní návštěvě zábavního parku prý vaše trojice nešla na žádnou atrakci. Jedna byla moc drsná, další moc dětská, tam byla fronta, ta se někomu nelíbila. Po parku jste chodili v pětici, Francouz a Amík se svezli, vy jste na ně jen čekali – proč se vám nechtělo?

Nevím, prostě mě tyhle atrakce nelákají, stačí mi, jen se dívat.

            Co američtí hráči tmavé pleti – skákali výše, než jsi byl zvyklý z českých soutěží? Hráli trochu jinak?

Někteří hráči skákali opravdu dobře, ale byli tam i horší než já. Hráli velmi agresivně, někteří někdy až moc.

            Našel by jsi nějaký zásadní rozdíl mezi českým a americkým tréninkem, mezi českými a americkými hráči?

 Mně osobně se trénování zdálo dost podobné, nevidím v tom moc velké rozdíly. Myslím si, že američtí hráči mají velký talent pro basketbal, ale určitě na sobě také pracují a čeští hráči musejí zapracovat o něco víc, aby se jim vyrovnali.

            Myslíš, že je možnost účasti na americkém kempu dobrou motivací pro hráče Vyšehradu? Pokud se tato akce uskuteční i příští rok, řekneš svým spoluhráčům, že to stálo za to?

Myslím, že je to dobrá motivace. Jestli se uskuteční tato akce znovu, říkám, stálo to za to. Bylo to tam super, velká sranda a hlavně Američani jsou hodně přátelští.

            Loni jsi byl hlavně tahounem týmu U14, letos budeš členem vyrovnaného kádru U16, který to v Extralize ale vůbec nebude mít jednoduché. Na jaké příčce vidíš Vyšehrad po základní části? A jak moc se chceš prosazovat ty osobně?

Chci, aby se náš tým vyšplhal v tabulce co nejvýše, neumím odhadnout, na jakém místě skončíme, to je moc těžké. Já osobně se budu snažit o co nejlepší výkon v každém zápase. Samozřejmě bych si rád zahrál v základní pětce, ale to musím řádně zabrat.

 

Fando, díky za rozhovor, mnoho štěstí v basketu i mimo něj.

Zpět

Kontakt

Jan Kefurt

734 322 393

HLAVNÍ PARTNEŘI

 

PARTNEŘI

SPOLUPRACUJEME

© 2016

Vytvořeno službou Webnode